Honza Vacík

honza vacík

asi tak dva miliony rozepsanejch básní

honza vacík hrál od dětství na trumpetu. v pubertě si spočítal, že se tím neuživí a na čas skončil. nepočítal ale s tím, že to bez hudby nevydrží. ve dvaceti pořídil akustickou kytaru, začal se věnovat buskingu a o devět let později stojí v čele osmihlavé nefolkové smečky.

Honza pochází z Domažlicka, kde absolvoval tamní gymnázium. Od dětství vystupuje na koncertech. Nejprve se školním orchestrem ZUŠ Staňkov pod vedením mentora Honzy Pluháčka, následně pak coby trumpetista, textař a příležitostný zpěvák kapely Airbag. Po jejím rozpadu si dal od muziky na nějaký čas pauzu, ale dlouho mu to nevydrželo. Začal skládat písně na texty kamaráda, básníka Jirky Charváta, které pak nesměle prezentoval na open majcích, v kavárnách a malých klubech. V roce 2013 umisťuje na Bandzone první nahrávky pod pseudonemym Čtvrt na smrt.

Život mu naruby obrátilo pořízení zvukové karty. V roce 2015 Honza naplno propadnul kouzlu hudební produkce. U tutoriálů proseděl celé týdny a následně začal teoretické znalosti testovat na prvních pokusných králících. Nabízel začínajícím kapelám nahrávání zdarma, aby se měl na čem učit. Tímto způsobem mezi lety 2015-2017 natočil a smíchal téměř stovku písní v čele se singlem Dead Babe kapely Baro Chandel, která nedlouho poté uhranula českou stoner rockovou scénu. V tom období stihl Honza také napsat, nahrát, smíchat a vydat dvě anglicky zpívaná alba svého vedlejšího projektu When we collide.

„ve svém bytě bydlim, na žižkově žiju“

Postupem času ale zvítězila láska k mateřštině a protože Charvát přestal téměř úplně psát básně, nezbylo Honzovi, než se přestat stydět za svoje vlastní texty. Dalším zásadním zlomem bylo objevení kouzla buskingu, tedy pouličního umění. Najdřív si ho vyzkoušel v Athénách a po návratu do Prahy už s tím nepřestal. Nejčastěji ho můžete slyšet v tunelu, který spojuje Karlín a Žižkov. Právě na ulici dostává první nabídky na placené koncerty a protože hraje téměř denně, nabírá sebevědomí a v hlavě se mu rodí plán na založení kapely. Celkem se na zkoušku potkává s třinácti bubeníky. Většinou jen jednou. Buďto nezvládli zahrát to, co si skladby žádaly, jim naopak nevyhovovala Honzova tak trochu neumětelská hra na kytaru. Ale nakonec si to sedlo, když se na jaře roku 2019 potkává v Žižkovšišce s Jirkou Sejfem. O dalším vývoji kapely Čtvrt na smrt si přečtěte zde.

Jak si to Honza v pubertě spočítal, tak to dopadlo. Samotnou hudbou se neuživí. Ale v kombinaci s dalšími činostmi to jde. Nyní se na střídačku věnuje práci učitele na ZŠ, hudební produkci, koncertování, práci copywritera se specializací na weby (na jeden se díváte) a zvukařině. Především je ale rád, že si tu kytaru tenkrát koupil.

někdy to máš, někdy v tom lítáš

SPOTIFY

BANDCAMP

facebook

youtube